Hřebčín Františkův dvůr

 
 

Podívejte se na nabídku koní, které momentálně nabízíme k prodeji:

 
 
hrebcin1.jpg

Slezský norický kůň

Slezský norik je chladnokrevné plemeno střední velikosti o průměrné hmotnosti 600–700 kg. Je to kůň silné konstituce s mírně klabonosou hlavou, silným krkem, poměrně dlouhým tělem a silnou, mírně klenutou zádí. Je dobře ovladatelný a učenlivý, dobře chodivý a ochotný spolupracovat s kočím. Je zdravý a plodný, velmi dobře krmitelný bez vysokých nároků na skladbu potravy.

 
hrebcin2.jpg

Pro svou pohyblivost a obratnost je slezský norik oblíbeným pomocníkem při lesní těžbě, díky svému dobrému charakteru je oceňován jako příjemný společník a vhodný rekreační kůň.

Chov je řízen radou plemenné knihy slezského norika a radou plemenné knihy norika v rámci Svazu chovatelů chladnokrevných koní, který je součástí Asociace chovatelů koní České republiky. Tříleté klisny slezského norika vykonají tzv. výkonnostní zkoušky, jsou zapsány do plemenných knih a jsou dále využívány v chovu, případně při pracovních činnostech.

Z historie chovu slezského norika

 

Slezský norik je plemeno chladnokrevné, vzniklo však překřížením teplokrevných klisen speciálně v oblasti kolem Jeseníku a Opavy v druhé polovině 19. a začátkem 20. století a od té doby bylo dále šlechtěno.

Prvotním posláním slezského norika byla práce na poli a v lesích, která zvlášť na Opavsku vyžadovala koně silného, a zároveň pohyblivého, a původní chovný materiál lehčího typu určovaly i požadavky c. k. ministerstva války. V tomto cílevědomě řízeném zmohutňovacím procesu byli použiti hřebci norického plemene z alpských oblastí. Pojmenování plemene „norik“ tak odkazuje na starý název těchto oblastí z doby Říše římské (province Nordium). Potomci těchto importů v dalších generacích již získali přídomek „slezský“.

Během první i druhé světové války však chov značně utrpěl a lepší to nebylo ani po válce. Během kolektivizace a začátku družstevnictví i s nástupem strojů a traktorů se tradiční využití chladnokrevných koní pro zemědělské práce omezilo a jejich stavy výrazně poklesly. Tito koně byli využíváni prakticky jen při lesní těžbě a docházelo ke křížení plemen především slezského norika a norika.

Na svou slávu tak čekal slezský norik až do 80. let minulého století, kdy se tito ušlechtilí a zároveň pracovití chladnokrevní koně stali opět vyhledávanými pomocníky při těžbě dřeva po celém Československu.

 
 
hrebcin3.jpg
 

Chov koní v Klokočově

 

Historie chovu koní v Klokočově začíná v roce 1953, kdy se nařízením ministerstva zemědělství budovala chovná zařízení při některých státních statcích, mezi jinými i při státním statku Vítkov, kde byl pro tento účel vybrán právě Františkův dvůr. 

Původním chovatelským záměrem byla produkce mohutných všestranně použitelných teplokrevných koní, začátkem 60. let však byl na Klokočov přesunut zbytek chovného stáda slezského norika z upadajícího chovu státního statku Deštná. Stávající chov teplokrevných koní byl zrušen a chovatelský program se zaměřil výhradně na slezského norického koně.

Chovné stádo slezského norika na Klokočově postupně rostlo a každoročním tříděním byla zvyšována jeho plemenná kvalita. V době největšího rozkvětu v 80. letech minulého století získal Klokočov status šlechtitelského chovu. V roce 1988 tvořilo stádo matek 96 plemenných klisen a spolu s ročníky hříbat byl celkový stav 478 koní. 

Mezi nejvýznamnější hřebce tehdy patřili Hubír 10, jeho syn Hubír 13, dále 2914 Gofal a později 2901 Hegar. Významným plemeníkem posledních let byl hřebec 2415 Hugo. Celé chovné stádo se vyznačovalo ustáleným fenotypem i genotypem a tyto důležité exteriérové a charakterové vlastnosti jsou zachovány i v současném chovném stádu slezského norika na Klokočově. Slezský norik jako plemeno se stal genovým zdrojem České republiky.

 
 
hrebcin4.jpg

Klokočov dnes

Dnes je Hřebčín Klokočov Františkův dvůr největším soustředěným chovem plemene slezský norik v České republice. V současnosti vlastní 20 klisen základního stáda a každoročně se narodí deset hříbat. Jako plemeníci v posledním období působili a zanechali velmi dobré potomstvo hřebec 1443 Negír a hřebec 2637 Ryo, tři roky působil v Klokočově hřebec 1589 Baramis a současné době jsou zde dva plemeníci 2885 Steiman a představitel nízkopočetné linie 2953 Regent.

 
hrebcin5.jpg

Koně z klokočovského hřebčína významně ovlivňují zemský chov. Mladé tříleté klisny se pravidelně účastní významných výstav a přehlídek, kde vítězí nebo se umísťují na předních místech. Starší klisny jsou využívány ve sportovních soutěžích chladnokrevných koní v těžkém tahu, v ovladatelnosti v kládě a vozatajských soutěžích. Všechny koně připravuje mistr republiky Jan Blizňák.

Naši koně slezského norika reprezentují Českou republiku a hlavně Svaz chovatelů chladnokrevných koní také v zahraničí, například v Německu, na Slovensku nebo v Rakousku.

Hřebčín Klokočov Františkův dvůr připravuje koně také pro práci v lese nebo do zápřeží.